Emmanuel Adebayor

22. dubna 2007 v 18:00 |  Arsenal FC

Emmanuel Sheiyi Adebayor

pozice: útočník
hodnota: 11.800.000 €
národnost: Togo

datum narození: 26.2.1985

místo narození: Lomé

výška/váha: 191/75

preferovaná noha: pravá

kariéra:Benfica Lisabon
FC Méty
AS Monaco
Arsenal od roku 2006
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 thr thr | 16. února 2008 v 13:55 | Reagovat

muj nej fráč!!!!!!!!!!!!!!!!

2 gogo gogo | 28. dubna 2008 v 19:31 | Reagovat

nemám ho vůbec rád!

3 Almunia Almunia | 3. května 2008 v 11:24 | Reagovat

ne nejlepší na světě!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

4 Dida Dida | 21. července 2008 v 21:14 | Reagovat

neurazel gogo šlapáku

5 ondrej ondrej | 15. srpna 2008 v 20:25 | Reagovat

je nejlepsi v arsenalu

6 kkk kkk | 23. ledna 2010 v 22:12 | Reagovat

Můj největší sen byl takový ,že sem se chtěl vydat a poznat zvířata dalekých krajin v USA. I tak se stalo. Ve svých třiceti letech jsem se svým kamarádem , který se  zabýval kamerováním nasedl do letadla a letěli jsme do Jižní Ameriky, přesněji do Bolívie, kde jsou hluboké pralesy a džungle. Po příletu do Bolívie jsme museli jít ještě pořádný kus, než jsme došli až k začátku pralesa. Tam byly tábory domorodců, kteří měli starou mapu která vedla až do míst kam máme namířeno. Staří domorodci vyprávěli že tam viděli podivuhodné zvíře. My jsme byli už celí natěšení poznat neznámého tvora.Chtěli bychom si ho také vyfotografovat a natočit na kameru.Po dlouhé etapě jsme dorazili i s domorodci na místo, kde se tento tvor nachází.Po příchodu jsme si postavili stan a čekali jsme.Už se stmívalo a my jsme si mysleli že neznámí tvor jistě bude shánět potravu. Najednou ze  křoví vyběhl krásně černý a hodně vzácný jaguár. Můj kamarád vyndal kameru a začal natáčet. Po chvilce vyndal i fotoaparát a začal fotografovat vzácného jaguára. Jaguár  pobíhal  okolo stanu jako by nás cítil,ale nic nám naštěstí neudělal a po chvilce zaběhl. V tuto chvíli jsem byl  hodně spokojený  že  jsem  mohl  spatřit  na vlastní oči tak krásného živočicha. Za pár okamžiků jsme si lehli do stanu a spali jsme až do rána. Když jsme vstali  hledali jsme domorodce, kteří s námi šli. Domorodci ještě spali na stromech, tak jsme je vzbudili a vydali jsme se na zpáteční cestu do tábora. Tam jsme domorodcům poděkovali za starou mapu  a  za to že šli celou dobu s námi.  My jsme museli jít ještě pořádný kus až k malému letišti a odlítli jsme zpět domů. Myslím  že toto nebude  první ani poslední seznámení se zvířaty a už se těším na další.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama